Kouzelná věta Nikdo nesmí být poškozen!
Lidé se často ptají, co mohou udělat ve svých životech za změny, když se jim idea Občanské společnosti zamlouvá. Chtějí radu, co by bylo snadné, ale přitom by to mělo na chod jejich životů i jejich okolí značný vliv. Odpověď je velmi snadná. Začněme se řídit "kouzelnou" větičkou: "NIKDO NESMÍ BÝT POŠKOZEN!"
Tahle jednoduchá a stručná odpověď mnohé překvapí. Uvědomme si však, že ty nejdokonalejší věci bývají právě ty nejjednodušší. To jen my lidé si všechno zbytečně komplikujeme a vymýšlíme složitá řešení, do nichž se pak zaplétáme. Než se v nich ztratíme úplně, změňme své myšlení a hledejme přirozenost života. V jednoduchosti je krása!
Tomáš Baťa řekl: "Příčinou krize je morální bída". V tom je třeba s ním souhlasit, protože naše společnost již spadla hodně hluboko. Dnes se nehledí na přirozené morální zásady, důležitější jsou zákony. Ty však jsou dílem omylných lidí, a proto není zárukou, že budou správné. Ve velké většině se do nich totiž odrážejí osobní zájmy těch, co je vytvářely, a ne snaha o spravedlnost. Už jsme si zvykli na to, že s každou novou vládou se zákony upravují a co dříve platilo, již neplatí. Můžeme mít tedy přirozený respekt k takovým zákonům? To už mají větší trvanlivost a lépe odrážejí přirozenost života náboženské kodexy. Protože ale každé náboženství vychází z jiných základů, tak svá pravidla navzájem nepřijímají. A samozřejmě i ateisté s nimi mohou mít problém. Co tedy s tím?
Budeme-li se snažit najít co nejuniverzálnější "Pravidlo pravidel", které by bylo jasné a srozumitelné komukoliv na celém světě a svým morálním kreditem by mohlo usměrňovat naše jednání bez ohledu na světonázor, může jím být právě pravidlo: "NIKDO NESMÍ BÝT POŠKOZEN!" Podle něho se můžeme řídit v jakékoliv sporné situaci, kdekoliv na světě a budeme zcela jasně vědět, jaké chování je v tu chvíli správné. Ruku v ruce s ním jde i jeho logické pokračování: "JE-LI NĚKDO POŠKOZEN, MUSÍ MU BÝT NAHRAZENA ŠKODA." To je zde proto, že někdy poškození nezabráníme, ať již omylem nebo vědomě. Pak však musíme křivdu či škodu urovnat, aby vše zůstalo v rovnováze.
Za náhradu škody ovšem nelze považovat trest, který je pouhým donucovacím prostředkem, pokud se škůdce zdráhá škodu nahradit. Do náhrady škody se počítají i veškeré náklady spojené s jejím vymáháním. To je rozdíl oproti dnešku, kdy například pátrání a vyšetřování je hrazeno z peněz daňových poplatníků, kteří se ničím neprovinili. V Občanské společnosti jde toto na vrub škůdce či pachatele činu.
Jestliže tedy nechtěně poškodíme sousedovi plot u domu, vznikne škoda, kterou musíme nahradit, včetně všech průvodních nákladů na opravu. Omluvy ho nenahradí. Když zloděj ukradne počítač a je dopaden, platí to stejné - počítač musí vrátit či nahradit škodu v plné výši plus náklady, které souvisely s jeho vypátráním a souzením. Trest náhradu škody neřeší.
Pravidlo jde samozřejmě použít i na mnohem komplikovanější případy, či případy, kde nevzniká přímo hmotná škoda, ale škoda "morální". Odškodnění se řeší i v případě smrti člověka. Když rodina přijde například o otce - živitele, co jí bude platné, že soud škůdce odsoudí. a uvězní? Otec rodinu živil a ta teď díky jeho smrti bude strádat hmotně i morálně. Jako spravedlivé tedy přichází v úvahu to, že škůdce musí pozůstalé zabezpečit jak hmotně do jejich původní úrovně, tak je odškodnit i za jejich morální újmu. Výši odškodnění nestanovuje soud, ale poškozený, v tomto případě pozůstalí. Občanskému soudu připadá pouze role určit, zda ke škodě došlo, či ne.
A na závěr zkusme rozluštit "zapeklitý oříšek"... Bylo by možné tohle pravidlo použít i v takových záležitostech, jako jsou Pravidla silničního provozu? Dalo by se pravidlo "Nikdo nesmí být poškozen" použít třeba u případů jako je alkohol za volantem a jaký by to mělo dopad na fungování spravedlnosti? Že alkohol za volantem může mít vážné následky, je každému jasné. Ale ne vždy! Nejenom v tomto případě se škodlivost a následky paušalizují na základě statistik a průměrů. Je totiž rozdíl v tom, jaké množství alkoholu řidič před jízdou požil. Silniční kontrola, která tak odhalí u řidiče alkohol v krvi a trestá ho třeba pokutou, trestá vlastně člověka, který se ničeho nedopustil.
Proč se tedy trestají lidé, kteří nic neprovedli? Jen proto, že to tak je zapsáno v zákonech? Jak již ale víme, zákony vytvářejí lidé, kteří se mýlí. V různých státech platí různé zákony. A také není problém zavést zákon, pokud je zájmová skupina schopna pro jeho prosazení získat dostatečnou podporu v parlamentu. Zákony se pak dají snadno zneužít, čehož jsme svědky v různých případech kolem sebe. Nemůžeme je tedy považovat za důvěryhodné, protože nevycházejí z konkrétních případů.
Reálný je pouze každý jednotlivý případ a způsobená škoda. Jestliže tedy člověk nic nezpůsobí, není ani škoda, kterou by měl nahradit. A už vůbec by neměl být trestán. V Občanské společnosti je ale s větší svobodou spojena o to větší osobní zodpovědnost za své chování. Nezodpovědný občan nemůže být ostatními spoluobčany považován za důvěryhodného, a proto mu v případě jejich poškození hrozí nejen náhrada škody v plné výši, ale také odnětí občanských práv. Protože s pozbytím občanských práv ztrácí občan také velkou část své osobní svobody, chová se mnohem zodpovědněji než dnes. Pokud ne, velmi rychle je ostatními spoluobčany o své nedůvěryhodnosti přesvědčen, případně usměrněn do takových kolejí, kdy není spolužití s ostatními narušeno.
Proto si i řidič velmi dobře rozmyslí, jestli bude riskovat, že pod vlivem alkoholu někomu způsobí škodu. Alkohol za volantem by byl pro něho v takovém případě přitěžující okolností, jelikož by byl poškozenými pokládán za projev nezodpovědnosti. Jestli se tedy na cestu vydá, protože se bude cítit schopen řídit vůz, pojede určitě velmi opatrně a pomaleji, vědom si rizika, které podstupuje. A pokud své síly přecení, případně nebude ve stavu je vůbec posoudit a způsobí nehodu, čeká ho kromě náhrady škody zcela jistě také zákaz řízení vozu na mnohem delší dobu, než je dnes běžné. Zažalovat nezodpovědného řidiče má možnost také ten, kdo se cítí být jízdou takového řidiče reálně ohrožen, třeba i chodec na chodníku.
Škoda občana je škodou obce a škoda obce je škodou všech občanů. Nikdo poškozující nebo omezující chování nepřejde jen tak, třeba podmínkou, nebo pokutou. V Občanské společnosti jsou samotní občané mnohem větší zárukou spravedlnosti a demokracie, než kterýkoliv jíný zástupce, třeba stát, případně policie.
